Nemoci a očkování
Očkování
První očkování se standardně provádí ve věku 10 týdnů po negativním rozboru bobku na kokcidiózu. Králík musí být v době očkování naprosto zdravý (vzpomeňte, že lidé se neočkují ani s obyčejnou rýmou). Při prvním očkování ve věku 10 týdnu se po měsíci nepřeočkovává. Standardně se očkuje pouze proti myxomatóze a králičímu moru.
Interval mezi očkováními závisí na druhu použité vakcíny. Pokud se použijí při očkování monovalentní vakcíny (tzn. ušák dostane dvě injekce a v každé bude jiná očkovací látka), přeočkovává se po roce. Pokud se použije kombinovaná vakcína (tzn. ušák dostane jednu injekci, např. Pestorin Mormyx), přeočkovává se po půl roce.
Pokud je v okolí nepříznivá nákazová situace, očkují se i mláďata mladší deseti týdnu (od 6. týdne), ale v 10. týdnu je pak potřeba přeočkovat.
Je vhodné mít králíka proti těmto dvěma smrtelným chorobám naočkovaného celoročně. Nezáleží na tom, jestli králik přijde nebo nepřijde do kontaktu s ostatními králíky, protože tyto nemoce přenáší bodavý hmyz, a takový nakažený komár si klidně doletí i do bytu v centru města.
Kdy zajít na veterinu?
Pokud je králík malátný, apatický, nežere, má průjem, teče mu z čumáku, kýchá, slzí mu několik dnů oči, hubne, motá se, ztrácí rovnováhu nebo se mu objevila v uších vyrážka, neváhejte s ním zajít k veterináři. Nepokoušejte se o domácí léčbu. Když je králík nemocný, jde to s ním velice rychle z kopce a je lepší nemoc podchytit v začátcích, než když už ušák mele z posledního. Včasně podchycená choroba majiteli může taktéž ušetřit peněženku, protože např. léčba zanedbané rýmy, která přejde v zápal plic, je samozřejmě mnohem dražší než vyléčení začínající rýmy.
Péče o drápky
Pokud jde o drápky, ty si králíček sám ostříhat neumí a přesto mu rostou, takže mu s tím musíte pomoci. Jestli se na střihání necítíte, svěřte to poprvé svému veterináři a nechejte se od něj poučit jak na to. Drápek je třeba stříhat v mrtvé části - ne tam kde vede červená žilka. Je to poznat pohledem proti světlu. Lépe než nůžkami, se stříhají kleštičkami na nehty. V přírodě se ušákovi drápky obrušují pohybem po různorodém terénu. Doma je třeba přírodě pomoci. Přerostlé drápky jsou nepříjemné jak pro Vás (králík hrozně škrábe), tak pro králíka, kterému překážejí.
Některé dezinfekční prostředky, které se mohou použít k dezinfekci králíkáren jako prevence proti nákazám
- chloramin (2x ročně)
- chlorové vápno (2x ročně)
Doporučované léčivo Bio - Lapis pro rychlé zotavení Vašeho králíčka po náročné nemoci nebo operaci.
Kokcidióza
Kokcidióza králíků je parazitární onemocnění trávicího ústrojí. Původcem jsou mikroskopičtí, jednobuněční parazité-kokcídie (rodu Eimeria). Všechny Eimerie parazitují ve střevech, až na jeden druh (E.stiedai), který parazituje v králíčích játrech. Tyto kokcídie jsou jednohostitelské, onemocnění postihuje tedy pouze králíky, není přenosné na jiné druhy zvířat ani na člověka.
Kokcidióza patří k nejčastějším onemocněním, které postihují chovy králíků na celém světě a mohou mít – bohužel – pro chov likvidační následky. Je tomu proto, že prakticky všechny chovy králíků jsou kokcídiemi promořeny (odborné zdroje udávají výskyt až v 90% chovů), a tak se s kokcidiózou někdy setká určitě každý chovatel.
Je potřeba si uvědomit, že s kokcídiemi je možno se běžně setkat v trávicím traktu dospělých králíků, kde často přežívají, aniž by svému hostiteli nijak škodily. Je to dáno jednak tím, že různé druhy Eimérií jsou vůči svému hostiteli různě „agresívní“ (platí, že na vzniku onemocnění se podílí obvykle více „agresívních“ druhů najednou) a také tím, že pro vznik onemocnění je zapotřebí vytvoření „optimálních“ podmínek v těle pro namnožení „agresívních“ druhů“. Teprve nežádoucí masívní přemnožení Eimerií je příčinou propuknutí onemocnění, se všemi jeho příznaky i následky.
Jak již bylo zmíněno, dospělí králíci mohou být pouhými „bacilonosiči“, a tudíž významným zdrojem nákazy pro ostatní, aniž by sami onemocněli. Příkladem jsou samice-matky, které se takto stávají zdrojem nákazy pro své potomstvo. Právě pro malá králičata je onemocnění největší zhoubou. Velká náchylnost k onemocnění se udává až do 10.týdne věku, přičemž největší riziko je v období odstavu, a to proto, že králíčata přestávají být chráněna protilátkami od matky, které přijímaly při kojení. S propuknutí kokcidiózy je ale možno se setkat už i u třítýdenních králičat. Onemocnět mohou ale i dospělí králíci, zde se jako spouštěcí faktory uplatňují nežádoucí změny ve střevní mikroflóře – zejména špatné krmení, stres různého původu, namnožení patogenních baktérií. Z dalších vlivů je nutno na prvním místě zmínit špatnou hygienu kotců.
Kokcídie se vylučují z trávicího traktu výkaly, dostávají se takto do podestýlky. Teplé a vlhké prostředí podestýlky, zejména pokud není dostatečně často vyměňována, je pak významných zdrojem nákazy. Ne bezdůvodně se proto kokcidióze říká „nemoc špinavých kotců“. Vajíčka kokcídií (tzv.oocysty) jsou velmi odolná vůči vnějšímu prostředí (pro představu- jsou chráněna trojvrstevným obalem) i běžné dezinfekci (např.Savu)
Střevní kokcidióza se projevuje sníženým až vymizelým příjmem krmiva, králík sedí apaticky v rohu kotce, mívá zježenou srst, hrbí se, vrže zubama. Hubne, po přejetí rukou po páteři obratle vytvářejí dojem hrotů pilky, jak vystupují. Bobky mají zpočátku podobu „vánočky“, průjem může a nemusí být, někde bývá naopak zácpa, břicho bývá nafouklé. Už zdálky kotce nemocných králíků specificky a silně zapáchají stolicí. U dospělých králíků mívá onemocnění delší průběh, králík chátrá až umírá vyčerpáním organismu. U mláďat bývá průběh rychlý, není vyjímkou, že k úhynu králíčat dojde do 24 hod. od propuknutí onemocnění, často v křečích. Při pitvě bývá stěna střeva zesílená, překrvená, s typickými bílošedými ložisky.
Jaterní kokcidióza bývá spíše u starších věkových kategorií, příznaky mohou být podobné jako u střevní formy, anebo králíci zaostávají v růstu, může se objevit vodnatelnost břicha jako následek poškození jaterních funkcí, žloutenka, často dochází i k náhlým úhynům bez varovných příznaků onemocnění. Známky onemocnění se tak prokáží až při pitvě, postižené játra na sobě mají bělavé uzlíky (zbytnění jaterní tkáně v důsledku poškození žlučovodů kokcídiemi).
Léčba kokcidiózy bývá bohužel vždy hrou o čas. Pokud se nemoc nezachytí hned v počátcích, nemá léčba velkou naději na úspěch. Co lze zkusit? Nejběžněji se používají léčebné přípravky s obsahem sulfonamidů, které se aplikují v podobě prášku a v předepsaném množství nejlépe do vody, event. do krmiva (např. Sulfadimidin, ESB3, Klonazit….) a jsou k dostání na veterinární předpis v lékarnách a u veterinářů. Při opakovaných problémech je vhodné přípravky prostřídat, aby nedošlo ke vzniku odolnosti kokcídií vůči účinné látce. Aplikace se řídí příbalovým letákem výrobce, nejběžnější postup bývá aplikace 3 dny po sobě, poté 2 dny pauza a opět 3 dny opakované aplikace. Pokud se lék podává v pitné vodě, králíci by neměli mít v době léčby jiný zdroj pití a neměli by dostávat nic šťavnatého (ideální je jen seno), aby byla zaručena co největší spotřeba léčebného nápoje. Ten by měl být každý den namíchán čerstvý, aby byla zajištěna jeho dostatečná účinnost.
Samozřejmou součástí léčby by měla být hygiena kotců – je nutno pravidelně odstraňovat kontaminovanou podestýlku z dosahu léčených králíků a provést dezinfekci – vzhledem k velké odolnosti kokcídií (jak již bylo zmíněno např. i vůči běžně používanému Savu) jsou účinné přípravky na bázi louhu či pára.
Další možností jsou medikované krmné směsi, tj.předem komerčně připravená krmiva už s obsahem léčiva, sloužící zároveň i jako prevence. Tyto však mají význam hlavně ve velkochovech pro výkrmové králíky, kde se předpokládá krátká doba používání, jen do konce výkrmu. Při dlouhodobém zkrmování totiž hrozí nebezpečí vzniku odolnosti kokciídií a tudíž znehodnocení významu léčby. Pro králíky ve velkochovech jsou tyto medikované krmné směsi také jediným zdrojem krmiva. Pokud by se tyto směsi zkrmovaly i běžným králíkům, kteří dostávají zároveň i jinou potravu, účinnost léčiva se tímto rovněž sníží a pozbývá to smyslu.
Při výskytu kokcidiózy by se měl přeléčit vždy celý chov, nemocní králíci izolovat. Účinné látky v přípravcích proti kokcidióze obvykle potlačí i nežádoucí přemnožené baktérie ve střevech, které mohou závažnost onemocnění potencovat. Po přeléčení je nutno nezapomínat na dodržení ochranné lhůty na maso, tedy doby, po kterou se nesmí králík porazit na maso pro konzumaci, protože v mase mohou být obsaženy ještě zbytky léčiva. Tato lhůta bývá vždy uvedena v příbalovém letáku konkrétního přípravku, obvykle se pohybuje kolem 15 dní.
Kontrolu účinnosti léčby je možno provést vyšetřením vzorků bobků – nejlépe sběr z několika dní pro zvýšení pravděpodobnosti záchytu kokcídií.
Jako u všech závažných a obtížně léčitelných onemocnění, nejinak u kokcidiózy platí, že nejefektivnější a nejlevnější je prevence. Notoricky známým preventivním opatřením je okyselování napájecí vody octem (1 polévk. lžíce na 1 litr vody) nebo přípravkem Acidomid – po dobu 3 dní, a na závěr je vhodné provést důkladnou hygienu kotce. Okyselování postačí provádět jen pár dní do měsíce. Principem je, že okyselením zažívacího traktu vzniká prostředí nevhodné k přemnožení kokcídií a nežádoucích bakterií. Acidomid navíc obsahuje další pro králíka prospěšné látky. Je však potřeba vědět, že se nesmí užívat v průběhu léčby sulfonamidy, a to kvůli nežádoucím vedlejším účinkům při kombinaci. Vhodnou prevencí je podávání sena místo zeleného krmení – toto by nemělo být podáváno zejména mláďatům do cca 3 měsíců věku- a upřednostňovat suché krmení obecně (kompletní krmiva, zrniny..). Zelené krmení by mělo být dávkováno když už tak v postupných malých dávkách, suché a nezapařené, a to proto, aby si zažívací trakt králíka na něj měl čas zvyknout. Pozor na další možné a časté dietní chyby – krmivo způsobující nadýmání typu kedluben, květák, kapusta.., kvašení – velké množství ovoce, krmivo přemrzlé, znečištěné, zaplísněné…, to vše může sloužit jako spouštěcí mechanismus kokcidiózy i dalších střevních infekcí. Krmivo by mělo být vždy odděleno od podestýlky tak, aby se nemohlo infikovat výkaly, tj. používat pevné misky, jesličky na seno atd. Již několikrát byla zmíněna důležitost pravidelné údržby kotců !! Někteří chovatelé provádějí rutinně preventivní přeléčení antikokcidiky u králíčat v nejkritičtějším věku. Vhodnějším způsobem může být ale obohacování krmiva probiotiky a prebiotiky, které udržují optimální složení střevní mikroflóry. Proti kokcidióze neexistuje očkování!
Kokcidióza je celosvětovým problémem všech chovů králíků. Prozatím neexistuje 100% účinná léčba, vždy je to hra o čas. Jsme zatím daleko od razantního vymýcení jednou pro vždy, na druhou stranu pečlivé dodržování preventivních opatření může být poměrně účinnou zbraní, s ohledem na to, že prevence bývá vždy levnější než léčba a likvidace následků.
Pozn. kromě nejrozšířenějších kokcídií rodu Eimeria se u králíků objevují v malé míře i jiné kokcídie- z rodu Cryptosporidium. Tyto kokcídie způsobují úhyny mláďat. V současné době proti tomuto druhu neexistuje efektivní léčba a jsou proto předmětem intenzívního výzkumu nejen u králíků, ale i u jiných druhů zvířat a také u lidí.
Prašivina (ušní svrab)
Je to parazitální onemocnění způsobené roztoči.
Prevence: Pravidelně je třeba uši kontrolovat. Postižená místa: uši, nos.
Tvoří se lupy či strupy, králíci se škrábou, jsou neklidní, méně jedí. Když nemoc postihne zvukovod, potřepávají hlavou. Je podstatné začít s léčbou včas.
Léčba: postižená místa potírat stolním olejem (možno použít také Arpalit či očkovat). Ošetřuje se též antiskabiotikem (preparát Ivomec) - injekce. Důležité je po léčbě vydezinfikovat klec a vybavení klece, aby se nemoc znovu neobjevila. Skrytá forma ušního svrabu může natolik dráždit samice, že v době porodu zlikvidují právě narozená mláďata.
Králičí mor (zánět plic)
Virová nákaza. Nemoc má rychlý průběh a krátkou inkubační dobu. Králíci umírají v křečích s příznaky dušení. Přenos choroby se odehrává přímým kontaktem či bodavým hmyzem.
Prevence: hygiena, očkování a ochrana králíků před komáry. Imunita po očkování přetrvává zhruba 6 měsíců. Pro očkování se používá např. inaktivovaná vakcína proti moru králíků, vyráběná firmou Bioveta Ivanovice na Hané. Očkuje se buď samostatně, nebo kombinovanou vakcínou spolu s Myxomatozou. Viz. rady ohledně očkování.
Léčba: prakticky žádná .. je to smrtelná nemoc a králíček umírá rychle.
Myxomatóza
Je vyvolána virem. Většina postižených králíků umírá.
Projev: uzlovitá zduření v podkoží hlavy, na boltcích, puse, kolem nosu (mohou ztěžovat dýchání), kolem pohlavních orgánů, výtok z očí, nateklá víčka. Příznaky se objevují po 4-14 dnech od nakažení. Prevence: je stejná jako u králičího moru. V místech výskytu těchto chorob či pobytu králíka na venkově očkovat již v 10. týdnu života, znovu v 6 měsících a pak každých dalších 6 měsíců. Imunita po očkování přetrvává 4 - 6 měsíců. Někteří veterináři uvádějí, že stačí očkování 1x do roka zjara, zkušení chovatelé však doporučují každých 1/2 roku. Názory na to se různí. Tuto nemoc šíří hlavně bodavý hmyz. Vir se ničí při teplotě nad 80 stupňů (pro dezinfekci příslušenství). viz.
Léčba: šance na léčení jsou, záleží za postupu nemoci a míře zasažení, dále taky na vitalitě králíčka. Postup dle konkrétní rady veterináře.
Infekční rýma
Viry napadají dýchací ústrojí. Projevuje se výtokem z nosu a kýcháním či frkáním. Nemoc se snadněji vyvine v prašném prostředí, tam kde je průvan nebo při přehřátí králíků. Vhodná je návštěva veterináře a léčba. Je možno zaměnit s obyčejnou rýmou ale je lépe nemoc nepodceňovat. Prevence: Preventivně je možno dávat vitamíny A, E, C - samozřejmě ve formě vhodné pro králíky, a úprava prostředí.
Infekční rýmu může komplikovat bakteriální infekce pasteurely či streptokoky, pak bývá průběh nemoci horší. V takovém případě se podle některých pramenů infekce likviduje antibiotiky (penicilin, streptomycin, oxymykoin).
Léčba: dle rad veterináře, zpravidla antibiotiky.
Pasteurelóza
Je to bakteriální onemocnění způsobené mikrobem Pasteurella multocida. Proti tomuto onemocnění lze vakcinovat inaktivovanou vakcínou. Dřívě vyráběná vakcína Pasorin, která se přeočkovávala po 2 týdench a otevřená vydržela dlouho, se již nevyrábí. Dobíhají zbytky, které jsou ještě na trhu. Nová vakcína je Pasorin-ol. Přeočkovává se po 3 týdnech a otevřená oficiálně vydrží jen 10 hodin. Proto někdy bývá problém očkování u veterináře domluvit. Většinou musí sehnat dostatečný počet králíků, které naočkuje tentýž den, aby se vakcína nezkazila. Přeočkovává se potom každý půlrok 1x.
Prevence: očkování, nestýkání se s nemocnými králíčky nebo s králíčky s podezřením na pasteurelozu.
Projevy jsou vážnější než u rýmy, horečnaté, s hlenovitými hnisavými výtoky z nosu, později dochází i k postižení jiných orgánů. Dýchací problémy jsou výraznější než u virové rýmy.
Léčba:léčit antibioticy, kvůli možným poruchám mikroflóry v zažívacím ústrojí je dávána na začátku nemoci přednost podání antibiotik prostřednictvím injekcí.. Nemoc šíří i jiní hlodavci (myši). Inkubační doba 7-14 dní.
U pasteurelozy je podstatné začít s léčbou co nejdříve, hrají roli hodiny. V takovém případě je vhodné začít hned užívat ESB 3 bio (vhodné kromě kokcidiozy jako podpůrné při pasteureloze), ještě než se chovatel dostane k veterináři pro antibiotika. Proto není hloupost ESB mít doma, zvláště pokud králík není proti pasteureloze očkován.
Průjem
Příčin průjmu může být několik - prochladnutí, zkažená, nevhodná nebo příliš studená potrava, vlhká podestýlka, výrazná a náhlá změna stravování. Trus je mazlavý či tekutý a páchne.
Prevence: předcházet výše uvedeným příčinám.
Léčba: Při průjmu by králík neměl dostávat žádné šťavnaté krmení, ale pouze seno a vodu. Déletrvající průjem může být pro králíka nebezpečný, takže pokud během 1 až 2 dnů neustoupí, vyhledejte veterináře. Někdy proti průjmu pomůže podání sulfadimidinu do vody kterou králík pije. Průjem může být také průvodním znakem kokcidiozy.Dále taky pomáhá slabý heřmánkový čaj.
Zácpa
Králík sedí s nahrbeným hřbetem a nadmutým břichem a nejí.
Prevence: předcházet nachlazení, spasení králíčkem nevhodný materiál (pokojové květiny, látku, karton atd.)
Léčba: dejte mu dostatek vody, salát, mrkev a zařiďte aby měl pohyb, který napomáhá uzdravení. Déle trvající zácpa - navštívit veterináře. Někdy se při kokcidioze střídá průjem a zácpa... je dobré tuto variantu prověřit.
Nadmutí
Může být způsobeno zeleným krmením, které bylo zapařené, mokré nebo moc studené. Některé rostliny, jako např. kapusta, salát či jetel mohou ve větším množství rovněž způsobit nadýmání.
Prevence: předcházet výše uvedeným příčinám.
Břicho králíka je nadmuté jako u zácpy, jen je způsobeno plyny. Nadmutí způsobuje dýchací potíže, takže králík si často lehá.
Léčba: odstranit krmení a vyhledat veterináře. Nadmutí může být pro králíkův život nebezpečné. Při kokcidioze se může vyskytnout nadmutí, proto je dobré ověřit zda se nejedná o tuto nemoc, případně hned podat sulfadimidin či jiné kokcidiostatikum.
Neštovice králíků
Objevují se hlavně na sliznicích a neosrstěných místech.
Léčba: je problematická.
U nás jsou neštovice králíků vyjímečné.
Pseudotuberkulóza
Bakteriální onemocnění hlodavců, přenosné na člověka - poruchy dýchání, hubnutí, poruchy zažívání. Nemoc je podobná s tuberkulózou, salmonelózou a kokcidiózou, takže k určení - o co v tom kterém případě jde - je třeba udělat bakteriologické vyšetření.
Léčba: bývá dlouhodobá, a často ne příliš úspěšná.
Salmonelóza
Bakteriální infekce hlodavců přenosná na člověka, vyskytující se zřídka.
Příznaky: slabost, zažívací potíže, úhyn mláďat.
Léčba:je problematická. K potvrzení nemoci je třeba provést bakteriologické vyšetření.
Tularemie
Bakteriální nákaza volně žijících hlodavců přenosná na člověka i na chovné králíky. Nemoc má rychlý průběh (7-10 dní a konec).
Výsledek: zduření mízních uzlin a sleziny, hnisavá ložiska v játrech. Léčba:je problematická.
Záněty mléčné žlázy
Zánět může vzniknout poraněním mléčné žlázy např. mláďaty. K zanícení může dojít i při nedostatečném odsávání mléka mláďaty (mechanický zánět mléčné žlázy), s následnou možnou bakteriální infekcí.
Léčba: je třeba zanícení ošetřit (odsátí mléka, chladivé obklady, antibiotika, odborníkem prováděná hormonální léčba).
Infekce vyvolané bakteriemi E.coli
Vyskytuje se u mláďat do stáří 1 týdne a pak v době kdy přestanou být kojena a začnou být závislá jen na jiné potravě. Příčinou je narušení střevní mikroflory a bujení E.coli.
Prevence: vakcinace
Nemoc se projevuje střídavými průjmy a zácpami a je třeba vyšetřením odlišit od kokcidiózy.
Léčba: s pomocí veterináře je možná.
Nekrotický zánět slepého střeva
Je vyvolán bakterií Clostridium perfringens. Nemoc má rychlý průběh který znemožňuje léčbu, ale vyskytuje se zřídka. U dospělých králíků jen vyjímečně, spíše u mláďat v době odstavu (vysoká pravděpodobnost úhynu). Nutno změnit krmnou dávku a okyselit vodu (1 dcl octa na 4 litry vody).
Léčba: téměř žádný úspěch.
Plísně
Nejčastější je plíseň rodu Trichophyton (některé její druhy jsou přenosné na lidi).
Příznaky: některá místa na srsti vylysají v kruhovitém tvaru. Prevence:vyvarovat se vlhkosti, přílišné prašnosti, kontaktu s nakaženými králíky.
Léčba: antimykotika, vakcinace.
_____________
Konkrétní zkušenost s jedním typem plísně:
Ta plíseň vypadá úplně jako lupy, občas se udělá malinký stroupek. Přípravek na léčbu se jmenuje IMAVEROL. Dostali jsme koncentrát, který se ředí 1:50. Potírá se postižená oblast - hlavně hlava, uši, krk a část zad a kousek okolo. Napřed se potírá jednou denně každý třetí den (3x za sebou), pak jednou denně každý 7. den (3x za sebou).
Encefalitozoonóza
Příznaky: nechutenství, hubnutí, ztráta čilosti, poruchy nervové soustavy jako trvalé změny polohy hlavy, obrna končetin atd.
Cysticercosis
Když se králíci pasou na místech kde byli venčeni psi (nebo jim tuto trávu doneseme natrhanou) mohou se nakazit tasemnicí. Králíka to vysiluje, dokonce může zemřít. Vývojová stádia tasemnic se sušením likvidují, takže určitou prevencí by mohlo být krmení senem.
Otlaky končetin
Mohou být způsobeny nevhodnou "podlahou" klece (třeba z drátů nebo pletiva). Na postižených místech vypadávají chlupy, králíka to místo bolí, časem se může otlak otevřít a hnisat. Z toho pak mohou vznikat další onemocnění (streptokokové infekce dýchacích cest). Otlaky je třeba ošetřit hojivou mastí, ránu vyčistit, odstranit příčinu otlaků.
Otlaky mohou vzniknout i jako důsledek nadváhy králíka. V případě otlaků může veterinář doporučit dávat méně zrnité směsi a přejít na nějakou dobu spíše na seno a zeleninu. Při větších otlacích aplikuje veterinář antibiotika. Je vhodné na dobu léčby dát do klece nějaký měkčí kobereček.
Poruchy metabolizmu
Mohou vzniknout podáváním granulí s vysokým číslem kyselosti tuků (ČKT). Může vést k degeneraci jater a k zánětům střev.
Nedostatek vitamínů a minerálů
Příznaky: ztráta lesklosti srsti, krvácivost, náchylnost k infekcím, zvýšení lomivosti srsti, poruchy zažívání. V krmivech někdy např. schází vitamin E a selen. Jak vitamíny doplnit? Například kombinovaný vitamínový přípravek Roboran H se může podávat i preventivně. Zvyšuje odolnost proti infekčním a jiným onemocněním, zlepšuje tělesnou kondici, podporuje správnou pigmentaci. Je vhodný k správnému průběhu březosti, k normálnímu růstu, lesku srsti. Dá se použít i při kožních chorobách (exémy, vypadávání srsti). Zamíchá se do krmiva, mléka nebo čaje. Když jej podáváme dlouhodobě, mohou zvířata začít trpět mírným nechutenstvím, po týdenním vysazení se však vše zpraví. Obsahuje: Vitamin A, D3, K3, E, B1, B2, B6, B12, Vitamin H (Biotin), Niacin, panthotenan vápenatý, chlorid chaolinu, uhličitan vápenatý ...
Nemoci močového měchýře a močové kameny
Počáteční příznaky: ztráta návyku chození na toaletu na obvyklé místo, kroucení se při močení, skočení na záchod a hned ven, mokro kolem genitálií či chronické podráždění kůže v okolí, polotuhá moč (připomínající zubní pastu), krev v moči (zjistí vyšetřením moči veterinář). Potvrzení diagnozy rozborem a kulturou moče. Léčba: močové kameny - operace, močový písek - odborné zavodnění, antibiotika, léky proti bolesti.
Spirochetóza králíků ( Spirochaetesis cuniculi)
Je to nakažlivé onemocnění s chronickým průběhem, projevující se charakteristickými změnami na pohlavních orgánech samců nebo samic. Zánětlivé změny se objevují i na kůži.Onemocnění bylo popsáno v roce 1912.
Původce onemocnění je Treponema paraluis-cuniculi. Je to jemný vláknitý mikrorganismus patřící do řádu Spirochaetalis. Morfologicky, ale i citlivostí k antibiotikům se velmi podobá původci syfilisu člověka Treponema pallidum. Králík se nakazí při páření. Sporadicky je možné se nakazit i porušenou kůží. Zdrojem infekce jsou nemocná zvířata. Původci se nacházejí na povrchu chorobných ložisek a v hlenu z pohlavních orgánů samic.Nemocné samice však mohou rodit zdravá mláďata. Inkubační doba se uvádí 20 - 70 dnů. Změny se lokalizují na pohlavních orgánech, v některých případech se zajišťují i na hlavě, kolem očí, uší a na jiných částech těla.Oblast genitálního aparátu je edematózně zduřelá. Někdy je zánět i na sliznici pochvy a penisu. Na těchto místech se objevují uzlíčky a povrchové vředy, které splývají a lehce krvácejí. Jsou často pokryté povlakem podobným hnisu. Vředy zasychají, tvoří se malé šupinky a ty se odlupují. V okolí změn vypadává srst. Při zjištění změn na pohlavních orgánech je třeba nemocné zvíře izolovat a léčit.
(Citace: Epitozootologie pro veterinární hygieniky, Doc. MVDr. František Treml, CSc., Prof. MVDr. Karel Hejlíček, DrSc. 1991)
Operace
Nemoce kojících samic, problémy z nedostatku vápníku
Méně aktivity, zrychlený dech, problémy s nadýmáním, třes. Problémy se zhoršují po krmení. Plynatost žaludku, někdy i střev, případně zácpa. Pokud moč prokáže zvýšený obsach ketolátek, králičice má nedostatek energie a při kojení čerpá ze zdrojů vlastního těla, nikoli z přijaté stravy. Energetickou nerovnováhu může vyrovnat injekce glukozy. Nemoc kojících samic Gastrická stáze (ochrnutí žaludku) může souviset s nedostatkem vápníku. Vhodné jsou injekce vápníku. V akutních případech může být nutné vyprázdnění žaludku žaludeční sondou. Příčinou některých potíží kojících samic, mohou být poruchy v metabolismu cukru a hořčíku. Také je možné podávat několik dnů glukokortikoidy. Je důležité začít s léčbou rychle.
Trichofytóza králíků
V poslední době se stává trichofytóza závažným problémem v chovech králíků (i našich "pokojových") Onemocnění způsobuje velké ztráty v chovech, nejméně ovlivněním kvality kožešiny, narušením plemenářské práce, zpomalením vývoje a růstu nemocných zvířat a stejně důležitá je i skutečnost že nemoc je přenosná i na člověka !!!
Nejčastějším původcem trichofytózy je Trichophyton metagrophytes. Klinické projevy kožních změn se mohou vyskytovat na těle králíků všech věkových kategorií (místa se slepenými chlupy, drobné šupinaté ložiska, vypadávání srsti, alopetické kruhové ložiska různé velikosti pokrytá šupinami ). K léčbě trichofytózy se doporučuje mnoho přípravků k lokální aplikaci, jenž však výskyt onemocnění neutlumí a to kvůli všeobecně známé vysoké odolnosti dermatofytů na běžné léčivé i desinfekční prostředky.
Proto vakcínace králíků a jiných kožešinových zvířat proti trichofytóze vakcínou TRICHOPELEN je jediný účinný způsob prevence i léčby při tomto onemocnění.
TRICHOPELEN inj. sicc. ad us. vet.
Vakcína proti trichofytóze kožešinových zvířat
Dávka: Králici se vakcinují od věku 6ti týdnů, aplikace: i. m.
profylakticky: dvakrát 0,5 ml,
terapeuticky: dvakrát až třikrát 1 ml, interval mezi vakcinací a revakcinací je 8 - 12 dní.
Balení: 1 ml, 5x10 ml, 50ml
(Článek o trichofytoze přeložila JaninkaW)
Přisáté klíště
Klíšťata se zpravidla přisávají králíčkům na neosrstěná místa (na osrstěná se díky velmi husté srsti nemají šanci dostat až na kůži), např. na oční víčka, do uší, na hranu nosánku atp.
Prevence: pomáhá přípravek Biokill (je šetrnější než Frontline - po olízání byly případy přiotrávení králíčků), který lze dostat u veterináře a v lékárnách. Dle návodu na obalu se stříká po celém těle do odhrnuté srsti.
Léčba: v případě, že se klíště přeci jen přisálo, uchopte klíště co nejblíže pokožce speciální pinzetou (k dostání v lékárnách cca za 30 Kč). Díky přenosu nemoci jako např. boreliozy z infikovaného klíštěte na něj raději nesahejte holýma rukama, klíště nerozmačkávejte. Je riziko infikování se i přes neporaněnou kůži. Klíště pomalu vyviklávejte do stran, až se samo uvolní. Pokud to jde, namazejte ho ještě předem něčím mastným (máslem, kosmetickou vazelínou...) ale opatrně, aby se mastnota případně nedostala králíčkovi do očička nebo jinam, kde by způsobila akorát problémy. Ranku následně opatrně desinfikujte - např. peroxidem, jodovou tinkturou, ajatinem, betainem, alkoholem. Pokud se klíště podařilo přetrhnout, ranka s hlavičkou se často zanítí. Místo dobře desinfikujte, hlavička se většinou během několika dní sama odhojí. Místo přisátí ještě několik dnů pozorujte. Varovným příznakem je především otok, výrazné zčervenání, zvláště pokud skvrna uprostřed bledne. V těchto případech vyhledejte veterináře.